Honda Fireblade weekend

Slovakia ring | 27.5.2017

[CZ] V sobotu 27.5. jsem měl možnost vyzkoušet na Slovakiaringu novou Hondu CBR1000RR Fireblade pro rok 2017.

Nový Fireblade letos oslavuje 25-narozeniny od svého vzniku a Honda se rozhodla to oslavit formou testovacího víknedu na Slovakiaringu. Nového “Blada” jsem měl zapůjčený na 2 jízdy po 20min a to ve verzi STD tak i SP, která se liší od standardní verze především brzdami Brembo, elektronickým podvozkem Öhlins a mnoha odhlečenými doplňky (například titanová nádrž, lehčí kola, apod). Budíček 6:00 byl zbytečný, protože už od 5:20 jsem koukal do stropu a těšil se až to celé začne. Hodinová cesta z Bratislavy na Slovakia ring utekla jako voda a poté následovala v 7:30 registrace, dále bezpečnostní přednáška a pak se šlo na to.

V nabitém programu mi byl Fireblade přidělen na odpolední program, takže jsem měl možnost během dopoledne pilovat stopu na vlastní motorce.

To, že letošní novinka od Hondy nebude motorka zrovna pro nezkušené ruce ukázala hned první jízda celého víkendu. Během úvodních novinářských jízd se i přes anti-wheelie kontrolu jedno CBRko postavilo na zadní a skončilo ve vysoké rychlosti v kotrmelcích a řidič v sanitce.

Bohužel to nebyla jediná nehoda a v průběhu celého dne se padalo o-sto-šest.

Na první jízdu mi byla přichystána stardardní verze (poznáte jí například díky černému rámu), která byla osezana příplatkovým QuickShifterem – což bych označil jako jednu z nejpovedenějších věcí a to hlavně kvůli bezchybnému Downshiftingu. Tím pádem vás spojka zajímá jen pro rozjezd a poté si jen nohou ťukáte sem a tam a elektronika to tam sype za vás včetně chirurgicky přesných meziplynů. Především v zatáčce č.6 byl bezchybný downshifting velmi komfortní záležitost a jediné o co se staráte je trefení apexu.

Papírový výkon 141kW a 116Nm znamená cestování v čase. Ne vážně, pro ty z Vás, který neřídili motorku nad  150k nebo auto nad 500k těžko popsat pocity, které zažíváte při vytočeném motoru na 13tis ot/min a plném plynu.

Je úplně jedno kolik elektronických pomocníků tam je, jediné na co se soutředíte je udržet adrenalin, pravé zápěstí a choutky stlačit čas o další sekundu dolů. Při první jízdě v záplavu nadšení jsem vyjel s kontrolou trakce nastavenou na hodnotu 2 (druhá nejmenší) a ačkoliv elektronika zasahovala s dokonalou jemností (klobou dolů před TC), pro jízdu číslo 2 jsem radši přenastavoval na vyšší kontrolu prokluzu zadního kola. Pocit lehce podjíždějícího zadního kola na výjezdu ze zatáčky je sice silně návyková záležitost, ale hledat limity na půjčené motorce jsem rozhodně v plánu neměl. Vyzkoušel jsem si i nechtěné wheelie na horizontu za zatáčkou č. 12, což dokazovalo, že anti-wheelie není všemohoucí a s horizontem si zkrátka nerozumí.

Jestli mi něco na novém Firebladu vadilo, bylo přehnaně silně zasahující ABS u verze STD. Tokico brzy fungovaly velmi dobře (ačkoliv jejich nástup byl poměrně vlažný), ale ABS velmi silně a brzy pulzovalo do páčky přední brzy, což nebylo nijak příjemné. Verze SP s brzdiči Brembo fungovala o poznání lépe a typické “ťukání” do páčky přední brzdy bylo u této specifikace minimalizováno, přesto stále přítomné.

Ačkoliv jsem s půjčenou motorkou nehledal limity a ani jsem v hustém provozu neměl možnost zajet čisté kolo, i tak hodnota 2:25 znamenala zlepšení osobního maxima o znatelných 18s (na Kawasaki Z750). Ale nejhlavnější bylo, že s naprostou jistotou a velkou rezervou. Fireblade je ostrý jak skalpel a nutno podotknout, že jsem se jeho limitům ani nepřiblížil (ačkoliv tachometrových 288km/h na konci cílovky a nutnost vejít se do první zatáčky se minimálně mým limitům blížilo).

Bohužel poslední jízdu mi zkrátila velká nehoda 4 motorek, která předčasně ukončila mou dvaceti-minutovku a pod červenými vlajkymi jsme se všichni vrátili v klidu do boxů a tím uzavřeli i mé sobotní ježdění na Slovakiaringu (doufám, že jste všichni v pořádku?!).

Bylo to přesně v čase, kdy jsem si osvojil specifický posed na supersportu (velká změna polohy těla oproti naked motorkám) a začal si užívat dokonalosti CBRa a postupně začal tlačit. Ale v nejlepším třeba skončit a ve výsledku jsem za to i rád.

Cesta zpět do Bratislavy přes vodní nádrž Gabčikovo už bylo jen skvělé zakončení víkendu.

Velký dík patří Julii za skvělé fotografie, videa i bezchybné “baťůžkování” při cestě na Slovakiaring i zpět 🙂

What a weekend!

[envira-gallery id="1570"]

Official Honda video: external link (edit: video bylo bohužel odstraněno)